Kyzyl-Kuragino project I

1. července 2012 v 17:33 | KubaV. |  Fotodeník
1.7.2012
Když jsem asi před pěti měsíci překotně posílal přihlášku na jakýsi projekt Ruské Geografické Společnosti http://www.rgo.ru/,který přišel mailem Přírodovědecké Fakulty, moc jsem nevěřil tomu, že bych se mohl dostat až kamsi za Altaj k mongolským hranicím do Tuvinské republiky a to s plným servisem. Teď když sedím v hostelu Napoleon v Moskvě a pomalu procitám z neskutečné honičky předchozích týdnů, mi začíná docházet, že onen mail proměňuje můj sen o dálném Rusku v realitu.

Zhrnutí předchozího dění vypadá asi takto: Těsně před státní bakalářskou zkouškou mi přichází mail s výzvou o potvrzení mé účati na projektu, na který jsem tou dobou již zapoměl. Po odeslání potřebných dokumentů potvrzuji účast a odjíždím na Mezioborovou exkurzi jo a mezi tím si před jméno přidávám titul Bc. Po návratu z Rumunska se rychle balím z kolejí a jedu vyřizovat vízum, což se díky špatné fotce poštěsťuje až na druhý pokus a o dva tisíce dráž. Následuje týden napůl doma napůl v Budějovicích, zabookovaní letadla Vídeň->Moskva, loučení. A nádherný let znova za západu slunce.

Na letišti Domodědovo kam přilétám 1.7. ve dvě ráno mě již čeká Dmitrij a za družného rozhovoru přečkáváme až do příletu další účastnice (4:30) a pak přejíždíme do centra města, nacházíme hostel Napoleon, kde ihned upadám do spánku blízkému kómatu jelikož jsem na nohách již více než 24 hodin. Po poledním se probouzím a vyrážíme spolu s Marinou z Barcelony směr Rudé náměstí, které je cca 10 minut chůze. Na můj vkus je to všechno nějak moc barevné a zvláště zlatá tu bije všude do očí, trochu jako omalovánka pro děti. Kupujeme si tedy pirožky a stylově si na nich na Rudém náměstí pochutnáváme...to by jste nevěřili kolik povidel se do takového malého dalamánku vleze :-)
Katedrála Krista Spasitele
Katedrála Vasila Blaženého

Dostáváme se také do Kremlu, kde se kopule zlatem (pozlacením?) jen blyští. Ale davy turistů mi trochu zvedají žaludek, proto sedáme do parku, pospáváme a já občas vyfotím kolem poskakujícího, drzého vrabce, který si mé poslední české pečivo bere téměř z ruky.
Vrabec domácí (Passer domesticus)
V
Vrabec polní (Passer montanus)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 irina mecirova irina mecirova | 1. července 2012 v 18:04 | Reagovat

Jakube,
přeji ti splnění všech dalších snů: pomalu, postupně a veselě. Upřímně řešeno, ten vrabec u Kremlu se mi libil a tohle foto bych rada dala na zed... Pěkný symbol toho lepšího, co se dá potkat. Jo,
a pirožok - to je bílé a nadychané pečivo, dalalmanek - to je spiš něco tvrdšího a tmavšího. Jsou také i s bramborami, masem, houbami ... POzdravuj Dmitrije!

2 Jakub Vlček Jakub Vlček | 2. července 2012 v 9:54 | Reagovat

já vím že dalamánek je něco jiného, ale přirovnání jsem použil protože jsem chtěl objasnit velikost a tvar, né typ těsta :)
PS: ty pirožky byly docela tvrdé ;)

3 Irina Mečířová Irina Mečířová | 2. července 2012 v 10:17 | Reagovat

Jakube,
celé Rusko je plné čerstvých a nadychaných pirožkov, otázka: jak dlouho bude trvat k nim cesta...
Čekame tady s dcerou na pokračování blogu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama