Zimní odpoledne a sokol stěhovavý

13. prosince 2009 v 16:23 | KubaV. |  Fotodeník
Počasí se už trošičku umoudřilo a to tak, že místo deště padá sníh, pro někoho snad stále stejná psina, pro mě však impuls k výjezdu do terénu. Proudění přichází od východu a přináší s sebou ruskou zimu, co kdyby vzdušné proudění přineslo i nějakého ptáka? S těmito myšlenkami a pořádně oblečen vyjíždím na kole k Vrbeňákům.

Domin je stále polovypuštěn a na jeho dně postává několik volavek popelavých, v křovinách na ostrůvcích poletuje sojka. Kdežto na opačné straně na Černiši je života o trochu více, podél břehu samá březňačka a naproti v korunách olší naďeláno od kormoránů, kteří neustále poletují nad rybníky a přetahují všemi možnými směry, ale povětšinou na západ. Za celý den jsem neviděl oblohu, aby na ní nebyl alespoň jeden kormorán velký. Pokračuji dále podél Černiše, sněží stále míň a míň, což se mi zamlouvá, neboť oči vyšlehané sněhem opravdu moc nevidí. U Šnejdlíku je konečně trochu rozruch, rybáři zde provedli výlov a teď mají pré rackové chechtaví a několik racků bouřních, jakmile se přiblížím všichni odlétají na Starohouženský a tento manévr provádějí kdykoliv je něco vyplaší.

Poté chvíli zkoumám co to sedí na drátech vysokého napětí směrem na Čejkovice, když v tom se všichni ptáci rozletí, jako když do nich pálí myslivci, tentokrát je na vině sokol stěhovavý, jemuž to vůbec nemám za zlé a s nadšením pozoruji jak, už, už, dohání milého holoubka. Ten však v poslední vteřině změní směr a prudce vletí do keřů, kam sokol nemůže. Následně sokol letí kolem Starohoužeňáku, nabíra rychlost a já už vidím jeho další cíl, velké hejno, avšak sedících hrdliček domácích. Sokol propráskne mezi stromy, ale většina hrdliček sedí nehnutě na větvích a tudíž v bezpečí. Rychle sedám na kolo a ujíždím k hrdličkám s předtuchou, že sokol nálet zopakuje. Hrdliček je tady alespoň 200, což dává sokolovi velkou šanci na úlovek. A po chvíli už ho zase vidím, nádherná práce křídel, pruhovaná hruď, černý vous na tváři. Prosviští kousek ode mne. A znova neúspěch. Zato mě jde pěkné kvantum adrenalínu do krve, takle zblízka a při pořádné akci jsem sokola neviděl a toto je naprosto úchvatné, jak se divoký sokol snaží chytit kořist. Bohužel s sebou namám foťák a tak vše uchovávám ve formě silného zážitku v mé hlavě. Ještě hodinu sleduji počínání ptačího lovce, je stále neúspěšný, hrdličky před ním prchají do křovin a on maximálně zachytí pár jejich pírek. Mezi hrdličkami také objevuji 5 špačků obecných. A poté opouštím bojiště a přesouvám se k Starohoužeňáku podívat se na racky, kteří jsou ze sokola taky trochu poplašení.

Napočítám 5 racků bouřních a asi 250 racků chechtavých. Naproti na stromech sedí jeden dospělý orel mořský, tak vyrážím k němu a cestou znova pozoruji sokola jak odlétá někam k Haklovým dvorům. Orla vyplašilo projíždějící auto a tak se jedu podívat ještě za Nové dvory na oblíbené místo drozdovitých ptáků. A tady potkávám i svého orla mořského a dokonce dospělý pár, sedí na stejném místě jako jedinec z 13. listopadu. Na trnkách sedí pouze 5 drozdů kvíčal a tak se otáčím a v začínající chumelenici vyrážím zpět do tepla do Budějic.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama